Pěstování palmy olejné je v současnosti jednou z největších příčin úbytku tropických deštných lesů a druhů na ně vázaných v globálním měřítku!
Palmový olej, vyráběný z palmy olejnice guinejské pocházející ze západní Afriky, se v posledních třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby ve světě.
Je obsažen v cca polovině všech potravinářských výrobků (margaríny, tuky na smažení, majonézy, omáčky, bramborové hranolky, chipsy, sušenky, jemné pečivo, zmrzlina, čokoláda, ztužené rostlinné tuky, instantní polévky a mléka, cukrovinky). Nalezneme ho také v kosmetice (šampony, krémy, pěny na holení a mýdlo – při jehož výrobě se spotřebuje téměř 10 % celkové světové produkce PO), v průmyslových mazivech a v biopalivech.
Aby mohlo být ve světě používáno tak ohromného množství palmového oleje, je zapotřebí velikých ploch půdy k pěstování palmy olejné. V současnosti zajišťuje 85% celosvětové produkce palmového oleje Indonésie a Malajsie, které mají na svém území palmové plantáže o rozloze větší 130000 km2 .
Více než polovina této zemědělské plochy vznikla na úkor tropických deštných pralesů. Zakládání palmových plantáží na místě deštných lesů se palmářským společnostem totiž vyplatí hned dvakrát, lesy se nejdříve vykácí, cenné dřevo se prodá, následně se prales vypálí a na tomto místě vznikne monokultura palem olejných. V monokulturách obecně je nesrovnatelně nižší druhová rozmanitost, připočteme li ještě záměrné zabíjení a vyhánění zvířat, především velkých savců (orangutanů, tygrů, slonů, nosorožců, hulmanů ad.) z palmové plantáže, na místě kde stál ještě donedávna prales nezbude nic než tzv. „zelená poušť“. Praktiky ke kterým se společnosti uchylují, aby ochránily své olejnaté plody před „škodnou“jsou jen pro otrlé – nejlevnějším a nejjistějším způsobem je zvířata, především „prohnané“ orangutany, zabít a to velmi brutálními způsoby (často jsou ubiti, posekáni mačetami, pohřbeni za živa nebo upáleni – ročně jich takto přijde o život až 5000). A tím bohužel celý problém nekončí. Místním lidem je proti jejich vůli (a často bez náhrady) zabírána půda, vlivem nadměrného hnojení palem jsou do povrchových vod splachovány chemikálie (hnojiva a pesticidy), které pak způsobují otravy nejen vodním organismům, ale i domorodým obyvatelům. Abychom dokončili tento výčet příkoří páchaného především na Indonésii a Malajsii (do budoucna je snahou palmářských firem rozšíření také do rovníkové Afriky a jižní Ameriky), na plantážích jsou často zaměstnáváni přistěhovalci, takže místní lidé nejen že přijdou o svou půdu, ale zároveň i o možnost si následně na živobytí vydělat jiným způsobem.
Do České republiky se každoročně doveze cca 30 000 tun palmového oleje. Jde možná o nejdůležitější příspěvek našeho státu k devastaci tropických pralesů, které jsou zdrojem největší biologické rozmanitosti planety a domovem milionů lidí.
http://www.stoppalmovemuoleji.cz/
http://www.jarojaromer.cz/palm_oil_proc_nepouzivat.htm
Jak se může zachovat spotřebitel:
– kupovat výrobky bez palmového oleje
– používat oleje domácí produkce – slunečnicový, řepkový, olivový…
– žádat výrobce svých oblíbených výrobků, aby nepoužívali palmový olej (viz. DOPIS_OLEJ)
– žádat obchodníky, aby odebírali více výrobků bez palmového oleje (knihu přání a stížností naleznete v mnoha obchodech)
– nakupovat u firem, které se zavázaly odebírat certifikovaný palmový olej
– sami žádat výrobce a maloobchodníky, aby užívali certifikovaný palmový olej